Covidové střípky #1

Ráda bych psala, ale deník už na web psát nechci (protože bych se bála psát otevřeně a úplně všechno a celý deník by ztratil význam). Postřehy, myšlenky a témata, která kolikrát nejsou na celý článek, ale souvisejí se mnou a chci je reflektovat. Tak vznikla série Covidové střípky, které se po celé té anabázi s nemocí přejmenují jednoduše na Střípky. Dnes mám první díl všeho, co se mi poslední týden honí hlavou.

Pokračovat ve čtení „Covidové střípky #1“

Syndrom prince

Vzpomenete si ještě, po kom jste pásly v deseti, v jedenácti letech? Jsou ženy, které si sny nesou až do dospělosti a jsou ženy, které mají dost silnou vůli na to, aby nějakým záhadným způsobem skončily s mužem, který je celkem podobný jejich někdejšímu ideálu. Jak se vlastně plní sny?

Pokračovat ve čtení „Syndrom prince“

5 věcí, které mě naučil rok 2020 a budu v nich pokračovat

Dominika Blchová napsala článek toho samého názvu nedávno (přidala jsem odkaz, nevidím u Dominiky nikde přesný datum) . Loňský rok byl v mnohých ohledech revoluční a ukázal nám, že se všechno může velice rychle změnit. Včetně toho, co jsme považovali za neměnné. Všechno je jenom v naší hlavě a jsou věci, které mi to bude připomínat i v čase vakcíny.

Pokračovat ve čtení „5 věcí, které mě naučil rok 2020 a budu v nich pokračovat“

Citlivost na obtíž

Jestli mám jednu slabost, je to extrémní forma empatie. Když potkám silnou energii, drží se mě několik dní. Bez ohledu na to, jestli se jedná o vášeň nebo o urážky. Místy mi to komplikuje fungování s muži. Otevřete se před někým, koho si těch prvních pár vteřin zafixujete pod přívalem: „Žádný make-up, oblečení průměrné, a dá mi někdy vůbec?“

Pokračovat ve čtení „Citlivost na obtíž“

Změny pro rok 2021

Mám raději konkrétní plán postupu, ale rok 2020 utlumený covidem nabídl několik možností k přehodnocení dosavadních zvyků. Každý lockdown v průběhu roku ukousl trochu ze zajetých stereotypů a zůstala jediná možnost: přijmout karty tak, jak jsou rozdané a naučit se s nimi hrát. Nemůžeme automaticky počítat s tím, že s dalším rokem proběhne reset a všechno bude jako předtím. Byla by hloupost zahodit lekce, které jsme se naučili v roce 2020 a s nástupem ledna začali zpátky s předloňskými zvyky.

Pokračovat ve čtení „Změny pro rok 2021“

Náš osud se nezmění sám od sebe

Člověk má pocit, že ho táhne nějaká neznámá síla a skládá mu život po svém. Chvíli se může zdát, že je to jak-tak akceptovatelné; potom se to zvrtne a přijde období, které staví na hlavu všechny naše dosavadní snahy. Nejenže se to, co si vybudujeme smrskne na nulu. Dokonce to ještě vleze do mínusu, protože „to“ , co se o nás doteď staralo, vezme takovou „dráhu“ , až se sami nestačíme divit. To je tak těžké se opanovat a vzít svůj vlastní život do svých vlastních rukou?

Pokračovat ve čtení „Náš osud se nezmění sám od sebe“

Kolik cihel je potřeba, aby se mi rozsvítilo?

Ať už můj osud řídí cokoliv, musí to mít se mnou svatou trpělivost. Hodně důležitých lekcí se učím na několikrát a snad nebyla životní lekce, kterou bych pochopila hned napoprvé. Marně přemýšlím, kde mi ten kopanec stačil jenom jeden; ostatně, i ten koronavirus a opatření kolem něj byly jenom zesíleným varováním ohledně tématu, který se mi můj život snažil zdůraznit už několikrát předtím.

Pokračovat ve čtení „Kolik cihel je potřeba, aby se mi rozsvítilo?“